Železniční trať 180: Plzeň – Domažlice – Furth im Wald

Štíhlá výhybka na Nové Hospodě a nová zastávka Plzeň-Skvrňany

Publikováno 03.09.2019

V pondělí 26.srpna 2019 skončila další, v pořadí již čtvrtá nepřetržitá výluka mezi Plzní a Vejprnicemi, vynucená postupující modernizací přesmyku domažlické trati. Výluka trvala tentokrát devět dní a byla při ní zprovozněna první ze dvou nových kolejí na přeložce mezi přesmykem a nově budovanou odbočkou Nová Hospoda. Z jmenované odbočky má v budoucnu vycházet zcela nová trať do Chotěšova, prozatím se zde ale budou sbíhat dvě koleje vedoucí z Plzně do jediné traťové koleje směr Vejprnice.

Za tímto účelem byla v pátek 23.srpna položena na odbočce nová výhybka. Stalo se tak za asistence silničního jeřábu firmy APB Plzeň, kolejového jeřábu Gottwald GS 100.06 T a přepravního vozu WM 500 WRW, kterými disponuje skupina SWIETELSKY – zhotovitel celé stavby. Instalovaná výhybka je typu 1:26,5-2500 o celkové délce 94,3 metru. Jedná se o štíhlou výhybku s pohyblivým hrotem srdcovky a poloměrem odbočení 2500 m, což umožňuje i v odbočném směru jízdu rychlostí až 130 km/h, byť tisková zpráva sp. Swietelsky uvádí „jen“ 120 km/h a je možné, že to bude nakonec maximální povolená rychlost (plánovaná rychlost v modernizovaném úseku z Plzně na Novou Hospodu je 120–160 km/h pro vozidla s naklápěcí skříní a 100–150 km/h pro vozidla klasické stavby, traťová rychlost v nemodernizovaném úseku Nová Hospoda – Vejprnice zůstává 100 km/h). Jak dále uvádí tisková zpráva, jedná se teprve o třetí takovou výhybku instalovanou v České republice.

Zprovozněním nové koleje na přeložce mezi nadjezdem přes chebskou trať a nově postaveným silničním mostem, který v červenci nahradil frekventovaný přejezd Domažlické třídy, došlo k celkovému narovnání trati – minimální poloměr oblouku činí nyní 500 m. Zároveň začala cestujícím sloužit nová zastávka Plzeň-Skvrňany, která nahradila stejnojmennou nedalekou zastávku v bezprostřední blízkosti škodováckého areálu. Nová zastávka je dvoukolejná se dvěma bočními nástupišti, do zprovoznění i druhé koleje přeložky slouží však zatím pro oba směry jen jedno (severní) nástupiště. Zastávka byla vybudována bezbariérová, s podchodem a nájezdovými rampami. Nástupiště umožňují rovněž bezbariérový nástup do nízkopodlažních souprav – např. motorových jednotek 844 RegioShark, které zajišťují vozbu většiny osobních vlaků mezi Plzní a Domažlicemi.

Není bez zajímavosti, že s napojením přeložky trati a aktivací odbočky Nová Hospoda se celý modernizovaný úsek stává obvodem stanice Plzeň hlavní nádraží. Vjezdové návěstidlo do Nové Hospody směrem od Vejprnic je zároveň vjezdovým návěstidlem do plzeňské stanice. Dvoukolejný úsek od odbočky po zastávku Plzeň-Jižní Předměstí (včetně) je v obou směrech rozdělen dopravními návěstidly na dvě na sebe navazující koleje. Mezistaniční úsek Nová Hospoda – Vejprnice pak zůstává vybaven autoblokem, nyní však jen se dvěma prostorovými oddíly místo původních čtyř v celém bývalém mezistaničním úseku Jižní Předměstí – Vejprnice.

Modernizace přesmyku domažlické trati nyní pokračuje pokládkou druhé (jižní) koleje v celém úseku z Jižního Předměstí do Nové Hospody. Ta by měla být zprovozněna ještě letos v listopadu. Celá stavba má být hotova v březnu roku 2020.

Zdroje informací: Tisková zpráva SWIETELSKY, Katalog výrobků DT

Konec škodováckého mostu nad přesmykem

Publikováno 21.04.2019

Přesmyk domažlické trati přišel 20. dubna 2019 o svou dominantu a unikát – ocelový příhradový silniční most propojující severní a jižní areál Škodových závodů. Stalo se tak v rámci pokračující modernizace průjezdu plzeňským uzlem a rozpletu tratí na Domažlice a na Cheb. Kromě směrového narovnání domažlické trati a jejího zdvoukolejnění k odbočce Nová Hospoda je jedním z hlavních předmětů stavby přestavba přesmyku, tedy mimoúrovňového křížení celostátních tratí 170 a 180, jakož i vlečky, která kolejově propojuje oba areály „Škodovky“ rozdělené dráhou.

Čerstvě snesený most o rozpětí 49,2 metrů a šířce 8,3 metru byl zbudován v roce 1931 a pyšnil se hned několika zajímavostmi. Postaven byl přímo nad nadjezdem domažlické trati, takže vytvořil jakési druhé patro vzniklého „soumostí“. Na severním konci musela být kvůli omezenému místu postavena 185 m douhá nájezdová rampa s půdorysem ve tvaru číslovky 0 – podle ní se mostu začalo lidově říkat tobogan. Oficiální název zněl ale most Sever–Jih II nebo také Faltusův most, podle autora návrhu, Ing. dr. Františka Faltuse (1901–1989), zaměstnance Škodových závodů a propagátora svařování mostních konstrukcí. Právě Faltusův most se stal prvním celosvařovaným mostem v Československu a v době vzniku taktéž největším celosvařovaným mostem na světě (mimochodem teprve čtvrtým v pořadí). Proto byl v novém tisíciletí zapsán i na seznam nemovitých kulturních památek. Po roce 2002 byla odstraněna jižní 136 m dlouhá nájezdová rampa a most od té doby sloužil jen občasným pěším a pro převod inženýrských sítí přes trať. Ty teď budou přeloženy do nově vyraženého podzemního kolektoru. Historický most bylo rozhodnuto v rámci modernizace přesmyku odstranit, aby se zlepšily místní prostorové poměry a aby nebránil budoucí elektrizaci trati do Domažlic.

O snesení mostní konstrukce, vážící i po maximálním odlehčení (sejmutí 15 cm tlusté železobetonové desky vozovky) zhruba 145 tun, se postaral jeřáb Liebherr LG 1550 společnosti Hanyš, který ve zvolené konfiguraci disponuje nosností cca 270-100 tun (v závislosti na vyložení). Přesunutí ocelové konstrukce z mostních pilířů do připraveného oploceného prostoru vedle Domažlické ulice zvládli stavbaři během několika málo hodin v noci z 19. na 20. dubna. Zdvihací práce začaly půl hodiny před půlnocí, krátce poté se ale objevily komplikace na severním konci mostu, které bylo třeba vyřešit za asistence druhého, menšího jeřábu. V 01:34 se mostní konstrukce poprvé znatelně zhoupla a pak už nic nebránilo poměrně rychlému zvednutí a přenesení mostu mimo trať. Díky tomu bylo zapotřebí jen pětihodinové noční výluky, která se nijak nedotkla osobní dopravy. V půl třetí ráno byly hlavní práce hotovy a skromný hlouček diváků, jakož i reportéři deníků a štáb ČT, se začali rozcházet. Hned během soboty 20. dubna pak začaly bagry hydraulickými kladivy bourat osiřelé betonové pilíře.

Vzhledem k zařazení mostu mezi technické památky není však ani po snesení určen k sešrotování, naopak se počítá s jeho dalším využitím na jiném místě. Po asi dvou až tříleté renovaci, k níž by mělo dojít v místě současného uložení poblíž Domažlické ulice, by měl sloužit pěším a cyklistům jako přemostění silnice I/20 na severu Plzně.

Zdroje informací:
BERAN, Lukáš. Industriální topografie: průmyslová architektura a technické stavby, Plzeňský kraj. V Praze: ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury, 2013.
LIŠKA, Miroslav. Plzeňské mosty a lávky. Plzeň: Starý most, 2014.
katalog Národního památkového ústavu, archiweb, jeřáby Hanyš